Co říkáte k tomu, že po událostech v Chemnitzu je situace v Německu kancléřkou Merkelovou popisována jako vyhrocení situace neonacistickými uskupeními, které jsou vinny zhoršenou bezpečnostní situací v Německu? Je to tak?
Předně, hlavně je to Merkelová, která je plně odpovědná za neblahý současný stav. Byla to ona, která před lety řekla, že multikulturalismus selhal. A přestože věděla, jak se s přibývajícím množstvím v uvozovkách nových Francouzů, Britů, Nizozemců, Belgičanů, Švédů a tak dále, kteří nemají zájem se integrovat, zhoršuje situace ve Francii, Velké Británii, Nizozemí, Belgii nebo Švédsku, přesto to byla ona, která prohlásila, že Německo nelegální migranty přijme a proud nelegálních migrantů nejen posílil, ale i zrychlil.
Dnes, kdy na ulicích nejen Německa, ale i dalších států západní Evropy útočí na původní obyvatele noži, sekerami, nebo mačetami - pomineme-li větší teroristické útoky a třeba také znásilňování žen - pomatení mladíci, kteří dle sdělení politiků, policie i lékařů mají všichni nespecifikovanou psychickou poruchu. Kupodivu vždy se jedná o přistěhovalce, který vyznává jedinou a správnou víru, a mnohdy ještě při útocích tito lidé volají: Aláh je veliký. Tak s drzostí neskutečnou obviňuje tato osoba z vyvolávání rasistické a xenofóbní nenávisti ty Němce, kterým již přetekla trpělivost a nechtějí si nechat líbit to, že se kdosi rozhodl je poslat na porážku jako bezmocné ovce. Oh, pardon, začlenit mezi ně nelegální migranty, kteří páchají trestnou činnost násobně více než Němci
OSN chce monitorovat pomocí svojí Vysoké komisařky OSN pro Lidská práva bývalé chilské političky Michelle Bachletové státy Rakousko a Itálii, zda dodržují lidská práva ve vztahu k utečencům, a chce vyslat do Rakouska a Itálie speciální týmy, které budou v těchto zemích zkoumat situaci migrantů. Co vy na to?
OSN se vměšuje a chce kárat a poučovat Rakousko a Itálii kvůli jejich postoji k nelegálním migrantům na jejich výsostném území. Bohužel nám stále je médii – mainstreamem podsouváno, že jde o válečné uprchlíky. Nejde, jsou to nelegální ekonomičtí migranti. Současný stav Bezpečnostní rady OSN pro lidská práva není v souladu s potřebami zemí, které se staly cílem nájezdníků. Zcela jsou, dle této organizace, nepodstatná lidská práva původních obyvatel. Lidem je tvrzeno, že kdokoliv má právo žít kdekoliv. A to zcela podle jeho rozhodnutí, bez potřebného souhlasu tamních úřadů, nebo majitelů obsazených pozemků. Uprchlíci jsou preferováni touto Radou pro lidská práva. A práva obětí, protože jejich nedobrovolní hostitelé jsou již dnes oběti, jsou zadupávána do země.
Tato organizace zcela pomíjí rasismus vůči bílým obyvatelům Jihoafrické republiky. Rasismus, kdy jsou lidé zabíjeni a vyháněni ze svých domovů jen proto, že mají bílou barvu pleti. Běloši, vraťte nám farmy, na kterých jste hospodařili, je to naše země. Jenže není, Búrové tam byli již před černými Zulu, kteří přišli až někdy kolem roku 1820, kdežto Afrikánci - běloši – směs Němců, Holanďanů, Vlámů, Francouzů a Britů, tak ti tam byli již více než 150 let před nimi. Austrálie, Izrael a Rusko nabídly těmto lidem víza s tím, že okamžitě mohou přicestovat do jejich zemí, začít pracovat a žít v jejich zemích. A také po čase si stát, který jim tuto možnost dal, zvolit za svou zemi. Jižní Afrika se k tomu vyjádřila, že je to hrubé vměšování se. A že země přichází o pracovité lidi, protože utíkají - emigrují. Jenže ti utíkají, aby si zachránili holé životy.
A to, že je v průměru každý pátý den zavražděn bílý farmář smečkou zločinců, kteří chtějí jejich půdu, jejich majetky, jejich dcery… To nechává jihoafrické politiky chladnými. Vlastně nejen jihoafrické, ale i třeba Evropská unie se tváří, jako by se na jihu Afriky nedělo nic zvláštního. A ona slavná OSN k tomu nevydala doposud žádné stanovisko, kde by odsoudila řádění černošských gangů v jižní Africe. Obdobně to vypadalo i v Zimbabwe, kde tamní černoši dokázali, jak zlikvidovat prosperující obilnici Afriky. Od blahobytu k hladomoru během pár let by se mohlo pojmenovat to, co se dělo a děje v Zimbabwe.
To, jak OSN nefunguje a jaký postoj v této organizaci převládá, lze snadno vykreslit pouhým přehledem několika kroků dění, který není moc ventilován v českých médiích. V čevnu letošního roku Spojené státy americké oznámily odchod z Rady pro lidská práva, protože je tento orgán prý chronicky zaujatý proti Izraeli. V těchto dnech oznámily Spojené státy, že nebudou dál respektovat Mezinárodní haágský tribunál, protože je to opět uskupení zaujaté proti Izraeli, ale také již proti USA a jejich postupu v Afghánistánu, kdy je pracovníci tohoto tribunálu obvinili z válečných zločinů při válce proti teroru v Afghánistánu. Hlavně se vláda USA rozhodla dál neposílat peníze Palestincům.
Kupodivu ani bohaté arabské státy kolem Perského zálivu také nejsou nadšením bez sebe, sypat dál Palestincům neúčelně peníze. Zajímavé na tom nicméně je, že vedení z Organizace pro osvobození Palestiny, organizace ze seznamu teroristických organizací, obvinilo Spojené státy, že tím, že odmítají dále sponzorovat a financovat jejich činnost, způsobují svým necitelným stanoviskem Palestincům újmu a svým postojem je vydírají. Došlo to až tak daleko, že představitel Fatahu a předseda Palestinské samosprávy Muhamed Abbás požadoval na OSN, aby Trumpa donutilo mu ony peníze vyplácet, neboť zablokování sponzoringu je prý porušení mezinárodního práva! Výsledek zatím je, že Spojené státy uzavřou šokovaným Palestincům kanceláře Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu.
Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán měl vysvětlit v Parlamentu Evropské unie odmítavý postoj Maďarska k příjímání právě lidí, kteří jsou nazýváni uprchlíky a nalézají se již na území států Evropské unie. Objasnit, proč nechce být Maďarsko solidární a spolupodílet na vyřešení problému migrace v Evropě. Kvůli Maďarsku to vůbec v Evropě celkově vře. Jak hodnotíte maďarskou politiku poslední doby?
Maďarský ministerský předseda byl předvolán na kobereček do Štrasburgu, protože prý Maďarsko nedodržuje to, k čemu se zavázalo – nedodržuje Evropské hodnoty, omezuje jak Ústavní soud, tak maďarská média. A dokonce i neziskové organizace působící na území Maďarska. Jako by snad měl jít vysvětlovat neschválené kroky guvernéra nebo místodržícího nějakému monarchovi, vládci a pánovi onoho území. Jenže ono je to jinak. Viktor Orbán byl letos po legálních všeobecných volbách již potřetí zvolen Maďary k tomu, aby vedl zemi. A aby ji vedl tak, jak je nejlepší pro Maďary.
Maďarsko se rozhodnutím Maďarů nechce stát zemí přistěhovalců. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans k tomu však řekl, že opatření maďarské vlády omezují občanskou společnost. Jaké maďarské občany omezuje to, že v Maďarsku mají žít především Maďaři? To, že Evropská unie je doslova na válečném tažení proti Maďarsku a Polsku, nevidí pouze slepý. Jsou to naši partneři ve Visegrádské čtyřce, je pouze otázka času, kdy začne Evropská unie pranýřovat Českou republiku. Bruselští se cítí být povoláni na vládnutí spojené Evropě a naprosto je nechává lhostejné to, že lidé hlasovali jinak, než oni si přejí, že nechtějí to, co tito nemravní a zvrácení zločinci nařizují.
Ostatně i ony evropské hodnoty jsou dávno cosi jiného, než co někdo původně zamýšlel ku prospěchu Evropanů. Evropské hodnoty jsou prý svoboda, bezpečnost, prosperita, být součástí západu, společně čelit agresi zvenku… Jenže ve skutečnosti se Evropa dávno vydala špatným směrem. Evropští politici preferují a upřednostňují před vlastními obyvateli ty, kteří nerespektují naši víru, naše zákony, naši morálku, naše zvyklosti. Ti stejní politici dopustili, aby na nás, původní obyvatele Evropy, dopadaly jako morové rány všeobjímající korupce, aby vymahatelnost zákonů byla pro běžného člověka téměř nerealizovatelná, aby ve jménu pokroku, inkluze a genderové vyváženosti bylo nakročeno k zlikvidování školství. Nás, původní obyvatele, krmí odpadem, nikdo nečelí agresi zpoza hranic Evropské unie. Ekonomická závislost na ostatních státech Evropské unie z nás měla učinit poddajné a poslušné. Svoboda je svazována cenzurou a udavači. A pokud se zmíníme o bezpečnosti na západě Evropy, pokud srovnáme bezpečnostní situaci z před pěti nebo sedmi let s dnešním stavem, zbudou nám oči pro pláč.
Bohužel spousta aktivních politiků, lidí, kteří by měli vědět, co dělají, naprosto netuší, co spustí svými činy. V dobré víře budoucí dění nedomyslí a potom již jsou pouze ve vleku událostí, které oni sami nedokáží ovlivnit. Ostatně i z úst našich politiků je mnohdy slyšet to, co nelze splnit. Stačí si připomenout téměř legendární výrok Bohuslava Sobotky z ČSSD, když z pozice ministerského předsedy lidem sděloval, že předvolební sliby se nepodařilo zasadit do ekonomického rámce. Tváří se tak, že ví, co dělají a také v tomto duchu informují a spolupracují s mainstreamovými médii, která jsou na jejich straně. Je totiž velmi příjemné pro novináře, reportéry, žurnalisty a různé moderátory nejít vyhraněně proti proudu, ale naopak, poučit nechápavé a nedokonalé čtenáře, diváky, či posluchače o tom, jak správně nahlížet na dění.
Lidé ve vysokých funkcích v politice jsou ve valné většině odtrženi od reality natolik, že obdobně jako Marie Antoaneta řekla: Tak ať jedí koláče – když běžní Francouzi neměli na chleba. Klidně paní Merkelová v diskusním pořadu německé televize odpověděla německé důchodkyni, že není třeba přece jíst denně maso. Paní se ptala, co bude dál, že stoupá cena všeho a třeba cena masa stoupla natolik, že si je jako důchodkyně může dovolit jen jednou týdně. Ledově studená Merkelová je stále přesvědčena, že Německo nápor nelegálních migrantů zvládne. Německo možná, ale Evropa to v současné podobě nepřežije.
To, že europarlament doporučil řízení proti Maďarsku, aby Evropská unie prověřila stav demokracie v Maďarsku kvůli ohrožení evropských hodnot, je odporná prasárna, špinavost a zrádci z řad poslanců europarlamentu z České republiky, kteří hlasovali proti Maďarsku, byli členové klubu evropských liberálů zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička. Také Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad sociální demokracie Miroslav Poche. Ten samý člověk se snaží za každou cenu stát se ministrem zahraničí České republiky, to on by nás měl reprezentovat? To snad ne! Tito lidé jsou pro co? Pro evropské hodnoty? Jenže spojení těchto slov již ve mně vyvolává pocit sprostých slov nejhrubšího zrna. Kdyby disponoval europarlament vojáky, tak by dnes pochodovali po Budapešti vojáci spřátelených armád, kteří by přijeli ochránit demokracii a evropské hodnoty.
Švédsko a parlamentní volby. Kam se bude dál ubírat tato země, jaké možnosti má před sebou a bude Švédsko dál oním Švédskem, jakým bylo doposud?
Švédové rozhodně nechtějí měnit svůj životní styl a situaci ve Švédsku nijak zásadně. Sice k tomu budou přinuceni okolnostmi, ale ne hned. Ve volbách zvítězila švédská Sociální demokracie a s jejich partnery v minulé koalici, Švédskými zelenými, se bude určitě opět snažit sestavit vládu a udržet se u moci. Mnohem menší, než byl předpokládaný zisk křesel, zaznamenali Švédští demokraté, kteří jsou opozicí, médii, příznivci migrace a multikulturalismu nazýváni populisty a mají prý své kořeny v neonacistickém hnutí.
Mnoho Švédů ve velkých městech volilo nicméně právě tyto dareby, pro které nemají třeba zrovna v Evropské unii pochopení a správní novináři a každý uvědomělý švédský občan by je nejraději viděl za mřížemi. Jenže ve velkých městech mají problém s migrací, protože tam žije mnoho žadatelů o azyl, kteří se odmítají podřídit švédským zákonům, tamním zvyklostem a morálce. O no-go zonách netřeba vůbec mluvit, ty zkrátka ve Švédsku jsou a švédská policie tam nemůže již zasahovat.
Extrémně pravicové strany dosáhly obdobného růstu nejen ve Švédsku, ale i několika dalších zemích, kde je velký podíl zatížení zemí migranty, všude tam, kde je ohrožena zem vysokým počtem nových muslimů, včetně již dříve zde zmiňovaného Německa, Itálie a Rakouska.
Jenže Švédové ve městech Malmö, Flen, Göteborg, Mondal, Stockholm a tak dále již nemohou nejen chodit v noci ven kvůli přepadávání a znásilňování ze strany nově příchozích, ale necítí se bezpečně ani přes den, když si chtějí jen sednout na lavičku. Takže mnoho Švédů utíká ze země. Sám mám několik přátel ze Švédska, kteří emigrovali a rozhodli se žít jinde. Potkal jsem je a seznámil se s nimi jak v Austrálii, tak třeba ve Velké Británii. To znamená, že tito vzdělaní pracovití lidé, kteří mají rodiny, budou platit již navždy daně jinde. Dokonce švédské noviny Thelocal.se začaly tisknout články, co je třeba udělat, když se chce Švéd vystěhovat s rodinou do zahraničí. Je pravda, že místo nich obohacuje Švédsko neustálý proud nových Švédů, kteří však posunou zem jinam, než by slušný člověk chtěl žít.
K tomu však levicový novinář David Crouch dodává, že ekonomika Švédska vzkvétá a vytváří pracovní místa, což znamená, že existuje potenciál přivést nově příchozí na trh práce. Velká část informací o Švédsku, které stojí na pokraji apokalypsy, je produktem médií s rasistickou agendou. Co k tomu dodat, pán je zřejmě odborník, protože obyčejní lidé říkají něco jiného. Třeba moje přítelkyně, která emigrovala do Austrálie, napsala: Sbohem Švédsko, již je příliš pozdě, všechno bylo řečeno, ale nevěnovali jste tomu pozornost.
Mainstreamová média si zvou do svých pořadů mluvící hlavy, které jim odsouhlasí jejich pohled na problém. Místo toho, aby novináři nestranně informovali, ukazují lidem to, co by sami chtěli vidět a servírují lidem informace ne tak, jak jsou, ale jejich subjektivní pocity a dojmy. Například pan Kocáb doslova plácal v České televizi k situaci ve Švédsku a k uplynulým volbám neskutečné nesmysly.