Média se pasovala do role „hlídacích psů demokracie“, jenže důležitým faktorem, který motivuje novináře k psaní či hovoru o politice, je snaha vyjádřit své osobní názory na politické dění. Příkladů na to, že toto se děje, je bohužel celá řada.
2) Politici - samotná politika médii určována není, hovoříme spíše o jejím formování v interakci s médii. Politik, který není vidět v médiích, jako by ani nebyl. Poslední dobou jsme také svědky jakési „reality show“, kdy mnohá důležitá sdělení prezentují politici v médiích, neboť ví, jak s nimi zpravodajská média naloží. Přes média se politici dokonce domlouvají, vzkazují si své názory, „vypouštějí signály“ a testují, jak zareagují příjemci. Jde původně o jejich zaměstnavatelé, dnes posluchače a diváci, kteří smí přijít jednou za 4 roky k volbám – což je většinou zcela k ničemu, neboť po volbách se politici vždy domluví.
Konkrétní příklady není třeba nějak zvlášť přikládat, neboť každý aspoň jednou viděl, nebo slyšel novináře, který neříkal úplnou pravdu z „objektivních důvodů“. Nebo politika, který tvrdil naprosté nesmysly a lži, protože to vypadalo v danou chvíli dobře. Ostatně politici se řídí heslem: Slibem nezarmoutíš.
3) Aktivisté a ti správně orientovaní, kteří si ve své činnosti pro druhé připadají tak nějak osvícenější, lepší a předobří. Aktivisté vědí, že jejich názor je správný, ušlechtilý a čestný, jediný pravdivý a neomylný, potřebují média ke zveřejnění jejich sdělení k prostému lidu.
Média ochotně zveřejňují fotografie, vyjádření i videa: tu aktivistů připoutaných řetězy ke stromu, tu aktivistů přilepených k silnici, tu aktivistů osobujících si kritizovat nesprávný postup kohosi k něčemu, nebo někomu… Ostatně aktivisté to přece dělají pro naše dobro. Chci zde připomenout, že třeba čarodějnice byly upalovány pro naše dobro, nebo pan Hitler spáchal svoje činy pro dobro lidstva. Takže ono rčení: „Pro naše dobro“, vůbec nemusí znamenat, že je to skutečně pro naše dobro!
Rozhořčení některých aktivistů a politiků nad tím, že právě jejich sdělení a informace nejsou na prvních stránkách novin, se zakládá na mylném přesvědčení, že média jsou od toho, aby jim sloužila. Kdepak, je to úplně naopak. To politici a aktivisté, vlastně i nebohý divák, ti živí média. To jsou ti, kteří jim slouží a vytváří prostor pro „reklamní bloky a spoty“, obalené vždy jakousi informací.
Aktivistou se může stát například dříve úspěšná, třeba i nejúspěšnější na světě, osobnost ve svém oboru, nebo naprostý nevzdělaný a tupý diletant, který nedokázal v ničem naprosto nic, ale díky aktivizmu se zviditelnil a sám sebe teď považuje za důležitého, nebo vlivného právě díky médiím.
Dostáváme se k osobě pana Dominka Haška.
Ve své době nejlepšího, nebo rozhodně jedno z nejlepších hokejových brankářů na světě. Skvěle placený za svoje výkony si užíval toho, co si skutečně svojí pílí a talentem vydřel. Nikdo mu to zadarmo nedal, nespadlo mu to do klína jen tak.
Jenže pan Hašek ukončil svoji sportovní kariéru a zřejmě má pocit, že bude dál plnit stránky časopisů a televizní obrazovky a dál rozdávat své ušlechtilé rady veřejnosti.
Panu Haškovi nebylo nepříjemné hrát v KHL, tedy v Rusku, v Moskvě, ve Spartaku a brát za to peníze. Budiž mu přáno, nedostával je kvůli svým očím, ale kvůli tomu co uměl a co dělal. Jenže jeho smlouva skončila, i když pan Hašek měl zájem v KHL pokračovat: "Ja by chaťél igráť za Sparták ješčo tri gadá."Dominik Hašek
Dominik Hašek: Chci vyhrát titul v KHL.
Co se stalo, že se z něho stal tak zásadový člověk, který nemá najednou rád Rusko? Rusové ho totiž již nechtěli. Smlouvu s ním žádný klub v Rusku neuzavřel a pan Hašek musel odejít. To je celý problém.
Došlo to až tak daleko, že pan Hašek začal diktovat za oceán představitelům NHL, koho si smí, nebo nesmí přivést s sebou na exhibiční utkání do Prahy. Představitelé této soutěže udělali blbce jak z pana „Jasánka“ Lipovského, který pindal cosi o tom, že náš stát…, tak z pana Haška jednoduše tím, že prohlásili, že buď přijedou všichni - i se svými ruskými spoluhráči, nebo nepřijede nikdo. Pan Lipovský polkl statečně hořkou pilulku a již se dál raději k tématu nevyjadřuje. Pan Hašek nepochopil a dál nabádá vedení NHL k nezbytným personálním krokům.
„Chci, aby tam byli jiní lidé, je to v celosvětovém zájmu NHL, a chci, až tam přijdou noví lidé, aby se omluvili za to, co nám tady Gary Bettman s Billem Daly udělali,“ volí ostrá slova bývalý hokejový brankář“.
Pan Hašek sice tvrdil, že: „Nikde jsem nekritizoval ty ruské hráče, to jsou zaměstnanci, ti dělali to, co jim zaměstnavatel řekl, ani v nejmenším neviním je" – ve stejném článku.
Opak je pravdou: „Všem Rusům by měla NHL přerušit smlouvu, říká Hašek“
„Musíme vás vyloučit ze všech soutěží, poděkujte Putinovi, vzkázal Rusům Dominik Hašek“.
4) Nebozí poplatníci, kterým nezbývá než informace přijímat, nebo nade vším tzv. zlomit hůl, vykašlat se na dění kolem sebe a kupodivu vést hodnotnější a klidnější život, než mít všechny ony informace, kterými nás média zavalují.
Jdeme skutečně »do zadele«? Asi ano. Dáváme mediální prostor lidem, kteří by ve vlastním zájmu měli spíše mlčet. Dělat ze sebe veřejně blbce není nejlepší způsob jak na sebe stále upozorňovat.