A dneska?
Dneska je to průšvih za průšvihem, média jsou podmaněna těmi, kterým slouží. Na dodržování zákonů a práva se již lze spolehnout jen těžce. V kultuře a kulturnosti, jako by jsme zařadili zpátečku. Vzdělání a vzdělanost je inkluzí a pozitivní diskriminací vedena pouze k hloupnutí lidí. Lidská práva jsou alfou i omegou naší civilizace, ale přitom, jako by se slovo práce stalo sprostým slovem.
Vedou nás ti, kteří sami nikdy nic nevytvořili, jen slibují a dokáží přerozdělovat hlavně ve svůj prospěch, ale především žijí a panují stylem: »Po nás potopa«.
Jenže právě podle těchto politiků nám chybí shoda na základních hodnotách. Lidé prý dávají přednost populismu, podrývají pilíře liberální demokracie, inklinují k nedemokratickým režimům nebo ukazují lhostejnost k ideálům humanity a ohrožují demokracii v samotném základu, protože ta prý stojí na principu názorové nehomogenity.
Vážně? Člověk by si skoro myslel, že demokracie čili lidovláda je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů a ne těch, kteří své voliče označují jako lůzu, která je musí poslouchat!
Ovšem poslední označení nespokojených lidí jako „mírový štváči“ nás rozhodně posune. Posune nás do války, kterou NĚKDO tak moc chce, že mu je (jim) úplně jedno, kolik lidí zaplatí cenu nejvyšší za jejich sny a tužby.
Nemáme cíl, který by nás spojoval a to je ten obrovský problém. Necháme za sebe rozhodovat druhé, je to totiž pohodlnější, než se sám starat. Jenže ti druzí nerozhodují v náš prospěch. Proč by to měli dělat?
Starají se o svůj prospěch – to je válka a chaos v Evropě = to nás zlikviduje.
Ona kardinální otázka zní:
Můžeme s tím ještě něco udělat?