Nepamatuji si obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského Svazu. Nepamatuji si mnohé. Ale pamětníci si jistě vzpomenou, jak se v 70. a 80. letech se stavěly pro lidi panelové králíkárny. Jak malebná údolí zalily vody přehrad, jak ošklivými jadernými elektrárnami byla zničena krajina a poškozeno životní prostředí. Jak se země rozbitá z války řešila dennodenně. Jak poskoci cizáckých zájmů byli ve vysokých stranických funkcích. Mnoho by toho šlo nalézt…
Naštěstí již dnes nemusíme mít vazalské politické představitele. Naštěstí již dnes nemusíme řešit to, co se stalo před 29 lety. Naštěstí již dnes máme lidskou a slušnou společnost postavenou na právních základech. Naštěstí již dnes máme jako stát, rovnocenné vztahy s našimi partnery. Naštěstí již využíváme potenciál českých lidí ku prospěchu nás Čechů. Naštěstí etika, morálka, čest a kulturnost nejsou již pouze prázdné pojmy.
Naštěstí nás občany již stát chrání nejen před násilníky, podvodníky, lichváři, nepoctivými obchodníky, ale i před arogancí, neschopností, zvůlí a korupčením vlastních úředníků. Naštěstí již nejsou u moci lidé, kteří neumí vůbec nic, jen blbě žvanit. Naštěstí již není devalvována úroveň vzdělání.
Naštěstí, naštěstí, naštěstí…
Nebo, že to bylo nějak jinak?! Nepletu se, že ne?