Odešel jste z Birminghamu do Bavorska kvůli situaci s přistěhovalci, která se zhoršuje, jak jste popsal v minulém rozhovoru. Tehdy jste tvrdil, že na soudy zde nežijete ještě dost dlouho. Jakou změnu cítíte po dalším čtvrt roce?
Odešel jsem do Bavorska, protože zde na horách je situace s nelegálními přistěhovalci poněkud odlišná, než je jinde v Německu. Ano, jsem zde již o nějaký ten pátek déle, a mohu tedy snad poskytnout svůj pohled na daný stav.
Asi začnu trochu ze široka, ale protože si s lidmi žijícími v Německu občas povídám, tak mám určité informace. Lidé přijedou k nám do Penzionu Šumaváček na dovolenou, na víkend, na lyžování, odpočinout si. Jsme v Německu, tak samozřejmě sem jezdí i Němci. Někteří se osmělí po pár dnech, a když vidí slušný přístup, například moji komunikaci s hosty, také si začnou povídat. Někteří. Někteří z nich. V tom případě mohu říci, že změna je celkem výrazná. Ono totiž poslouchat od hostů, že jsou rádi, že jsou u nás opravdu potěší.
Nicméně mnohdy je důvod, proč odjíždějí na hory nebo jinam, kde se cítí bezpečněji než doma, dost smutný. Když vám poví starý pán, že se bojí jít mnohdy i jen pro mléko. Nebo chlap v nejlepších letech vám řekne, že se situace zhoršuje až dramaticky. Že doopravdy by byl blázen, kdyby nechal svoji dceru venku večer někde běhat. Tak to není úplně příjemné poslouchání. A když se dozvíte, že lidé již zvažují, anebo dokonce jsou rozhodnuti odejít, emigrovat, opustit Německo, protože ona „láska k bližnímu“ ze strany „vděčných“ nelegálních migrantů je skutečně neúnosná, tak k tomu nemáte co říct.
„Wir schaffen das!“ je ta nejhorší možná věta, kterou mohla říci ta, která to doopravdy nezvládá vůbec. A plácat nesmysly o tom, že země může být hrdá, že zvládá tuto dramatickou humanitární krizi tak dobře – to svědčí pouze o tom, že je ta paní naprosto odtržena od reality. Jenže dle Die Welt je stále 32 % Němců spokojeno s tím, co kancléřka provádí ve vztahu k přílivu nelegálních migrantů.
I Německo se potýká se sílícími problémy kvůli migraci. Jak na to reagují samotní Němci? Co od nich slýcháte?
Co slýchám od Němců? Mnohdy nic. Nemluví s každým na potkání nejen o tomto problému. Ale fakt je, že mi bylo několikrát zdůrazněno, že pokud bych třeba teď chtěl jet do Mnichova, ať to hlavně nedělám, byl bych sám proti sobě. Že zde na horách je mi rozhodně lépe. Výhoda je, že zde nejsou ti, kteří přišli svojí pracovitostí Evropu zachránit. Ano, ti inženýři a doktoři, jak je nazývali politici a novináři. Ti, kteří požadují a nenabízejí.
A co někteří říkají? Že nikdy nemělo Německo tak neschopné politiky a konkrétně kancléřka se věnuje místo řádné správy země spíše potřebám afrických a arabských regionů. Aby jim pomohla, aby se tamní obyvatelé měli lépe. Že jen otázkou času, než se lidé probudí a budou hledět s pláčem na svoji zem a zůstane jim jen ponižující úkol omluvit se svým dětem a vnoučatům. Ale myslím si, že v tomto případě se jedná o celou Evropu, pokud mluvíme o těch politicích.
Hodně se mluví o konfliktech v Chotěbuzi, kde se střetávají mladí z řad Němců a přistěhovalců. Co dělat, aby se německá města nepodobala Birminghamu?
Tak nemluví se pouze o Chotěbuzi. O městě, ve kterém už trpělivost s nelegální imigrací kvůli kriminalitě imigrantů prostě přetekla. Demonstrací je stále dost, a jsou různě v Německu. Ale zde je to zřejmě proto, že se jedná o nově příchozí nelegální migranty.
Tak když 15letou holku brutálně zavraždí chlap, který se udělá o 15 let mladší a úřady mu to věří, tak to je podivné. Dítě pořeže na obličeji další nelegální migrant, protože se mu chtělo. A další útoky noži byly provedeny na minimálně pět dospělých Němců… Jak jsem řekl, lidem došla trpělivost.
Asi se divíte, že stále používám spojení slov nelegální migrant. Ale je to tak. Tím, že nám politici podsouvají, že jde o „válečné uprchlíky“ se z nich legální migranti nestanou. Definice OSN mluví o válečných uprchlících jen v tom případě, že se posunou do první bezpečné sousední země, kde není válka. Což se tedy v Evropě v případě nelegálních migrantů určitě neděje.
Navíc již před tímto šílenstvím, kdy kancléřka pozvala bezpočetné davy na nekonečnou návštěvu, byly v Německu problémy s lidmi, kteří nepovažují Německo za svoji zem a vlast. Výsledky statistik ukazují, že zhruba 70 % tureckých žáků dosáhne v Německu pouze tzv. „Hauptschulabschluss“ (srovnatelné s učilištěm v ČR), 42 % Turků v pracovním věku v Berlíně je nezaměstnaných a každý pátý Turek žijící v Německu neovládá řeč vůbec nebo jen velice špatně. A to jsou ti, kteří žijí v Německu dlouhá léta.
V Chotěbuzi se jedná převážně o ty, kteří se chtějí mít dobře a přivandrovali (ano šli přes tureckou nebo italskou hranici, které nebyly hlídány) teprve v posledních dvou třech letech. Mají zcela jiný pohled na své potřeby a povinnosti nemají vlastně žádné. Dokonce ani dodržovat zákony.
Je třeba si uvědomit, že přímí předkové těchto mladých Němců, kteří se bouří proti parazitujícím individuím, tvrdě dřeli, aby pole byla úrodná, tvrdě bojovali, aby uhájili půdu pro své syny. A byli to jejich předci, kteří vybudovali z rozbombardovaného státu jednu z nejsilnějších ekonomik na světě. Ale fakt je, že Němci si do své země vpustili ty, kteří jsou bez perspektivy, postrádají vzdělání a nemají většinou ani jazykové vybavení.
Pocházejí ze zemí, kde je normální, že tam panuje problematická hygiena, vysoká míra chudoby a téměř 100 % obyvatel jsou nezaměstnaní + naše měřítko morálních hodnot je jim ukradené. Musí tedy nastat při střetu s realitou konflikt. Chtějí lepší život, ale kdo je zaměstná? Proboha, a proč by to taky kdo dělal, když nemají žádné pracovní návyky? Není třeba tvrdit opak, je to tak.
Argument, že jinde se mají špatně, mě nepřesvědčí, abych souhlasil s tím, že i já a moje rodina se budeme mít hůř, aby se oni měli lépe. Pokud se chtějí mít lépe, tak ať pro to něco udělají. Ale tím nemám na mysli to, aby si stoupli do fronty na sociální dávky.
A pokud vím, tak v Ahausu 27letý nigerijský žadatel o azyl ubodal k smrti 22letou ženu, která podle všeho urazila jeho čest tím, že odmítla jeho romantické návrhy.
Nedávno jsem četla, že v Německu migrantovi dovolili pozvat druhou manželku s dětmi. V Evropě však bigamie povolena není. Připravujeme se tak o vlastní zákony a pravidla? Nebo se není čeho bát?
Porušování zákonů a dvojí metr přinese pouze problémy. Proč by měl být kdokoliv zvýhodněn na úkor kohokoliv jiného? A bigamie je porušování zákonů. Jde o trestný čin, za který chodí „obyčejní Evropané“ do vězení! A proč najednou je u někoho bigamie povolena? Co bude dál? Prznění malých dětí? Pokud ano, tak v tomto duchu jde o úplně stejnou „tradici“, kvůli které se teď povoluje bigamie.
Muslimů, kterým jde takto na ruku stát, je v Evropě 70 milionů, přibližně. Za deset let má populační křivka u nich dosáhnout 130 milionů lidí. Naše populace nemá dost dětí, ženy nerodí, a proto někoho napadlo, že Evropě pomůže. Tak to pěkně děkuji za takovou pomoc. Muslimové jsou silnější každým rokem, zatímco my každým rokem... Ach jo. Evropská tolerance dosáhla takového bodu, že se již nejedná o žádnou toleranci, ale slabošství. A jak jsem již říkal, láska, pochopení a tolerance – tak to je v očích nově příchozích nelegálních migrantů přijetí podřízené role.
Časté stížnosti se objevují kvůli tomu, že migranti často nechtějí pracovat a ani se naučit jazyk země, kam se přesunuli. Jak je to kolem vás?
Nechtějí pracovat? A proč by to jako měli dělat?! Oni se mají docela dobře na naše poměry i bez práce. A z hlediska jejich pohledu, na co byli doposud zvyklí, se mají naprosto fantasticky. Myslím, že by se mi také líbilo, kdybych měl ubytování zdarma, stravování k tomu a ještě nějaké kapesné. K tomu výhled, že se o mě někdo bude starat.
Dostanu časem byt, nebo dokonce dům. Protože moje rozvětvená rodina musí přece někde bydlet. Tak když budu hlasitě požadovat a nárokovat si pro svoji rodinu dům. Tak ho také dostanu.
Zde je tedy celkem jasné, že skutečně tito lidé neovládají cizí jazyk. Mají úplně nereálnou představu o životě. Ale vinni nejsou pouze oni. Ale hlavním viníkem je sponzoring států, z kterých pochází. Tito lidé si zvykli na to, že pokud potřebují, tak nakonec vždy dostanou.
A k té práci nelegálních migrantů a k jejich zaměstnatelnosti. Z více než jednoho milionu a dvou set tisíc lidí se podařilo tisícům pracovníků v různých neziskových organizacích sehnat zaměstnání několika stovkám migrantů. Procento je to zoufalé, 0,02 %. A to mají být oni inženýři a doktoři, kteří přišli zachránit svojí prací Evropu?
Měli jsme teď prezidentské volby. Jak na ně reagují Němci? Co si myslí o Zemanovi a jeho druhém vítězství?
Tak hlavně je drtivé většině Němců nějaký český prezident tak nějak „dost volný“. Jediné, co o něm vědí, je, že nechce na území České republiky nelegální migranty. A za to ho docela obdivují. Tedy ti, kteří vědí něco málo o prezidentovi ČR. Měl jsem zde v době voleb, myslím v době 2. kola prezidentských voleb, dvě skupiny lidí. Jedni volili jednoho kandidáta a druzí druhého. Jedni pili na žal, druzí slavili vítězství.
Co o našich kandidátech psala tamní média? Pokud jste měl možnost to sledovat.
Ne, nesledoval jsem to. Proč bych to dělal? Pokud bych si chtěl promluvit na dané téma, lidé by mi určitě rádi sdělili informace. Ale jak říkám, proč bych to dělal? Ze dvou špatných možností zvolit jednu méně špatnou? O tom má být dnes politika, anebo dokonce celý život člověka?
Skoro mám pocit, že to není ani tak o prezidentovi, ale o zodpovědnosti. O osobní míře zodpovědnosti, která se kamsi vytratila. Základní škola vás zodpovědnosti nenaučí. A pokud lidem káží o zodpovědnosti figurky typu pana Sobotky, který třeba dokonale viděl kauzu Čapího hnízda a neváhal o ní informovat novináře i několikrát denně. Tím neobhajuji pana Babiše. Ale je až s podivem, jak pomíjel dokonale to, že byl předsedou politické strany, která po vynesení rozsudku kašlala na to, co nařídil soud. A to již vůbec nemluvím o OKD. Nejde samozřejmě pouze o pana Sobotku; ale je v Parlamentu České republiky, ale ono vlastně na mnoha místech několik lidí, kteří by umřeli hlady, kdyby si na svůj chleba měli vydělávat prací.
Měl jsem zde také případ nezodpovědného člověka, který mě jako provozovatele Penzionu Šumaváček napadl a křivě obvinil. Pomluvil a chtěl mě zbavit doslova likvidačně mého živobytí. Samozřejmě jsem se bránil a na pána podal trestní oznámení na státní zastupitelství. Ono totiž něco někde plácnout, být před kamarády za hrdinu není sranda a již vůbec se nemusí vyplatit. Pán to bude mít za jeden až dva roky. Nebudu to zde rozpitvávat, ale nějak se každý cítí silný pouze do té doby, než ho policie obviní a jde před soud. Potom ono hujerství končí.
Co se v tamních médiích lze dočíst o České republice?
To nechtějte vědět. Jsme darebáci, až zločinci. Nechceme brát nelegální migranty. Odmítáme páchat společnou evropskou sebevraždu. Nicméně to nepíší takto, ale obalují to opět od solidarity, povinností a dobré vůle. Volby v České republice proběhly a okamžitě jsme se posunuli do části Evropy, s kterou budou potíže dalších 5 let. No, a co s tím teď?
Našli se politici a političky, kteří vyhrožují, že pokud se neukázníme, budeme muset být vyloučeni z Evropské unie. Osobně si myslím, že je to trest jako hrom. Skoro bych se nebál přirovnat to k situaci, kdyby nás (tehdy Československo) chtěli vyloučit v létě 89 z RVHP.